Od začátku letošního roku máme v Rakousku novou konzervativně-pravicovou vládu. To také velmi pravděpodobně ovlivnilo a bude ovlivňovat agendu ženských práv a genderové rovnosti. Jeden z příkladů: zatímco členové a členky bývalé vlády, včetně bývalého kancléře Christiana Kerna, bývalé Ministryně zdravotnictví a ženských otázek Pamely Rendi-Wagner a i její předchůdkyně Gabriele Heinisch-Hosek veřejně podporují vznikající petici na podporu ženských práv a praktického zrovnoprávnění, tzv. ženské referendum (Frauenvolksbegehren, žádný ze současných členů či členek vlády tuto iniciativu nepodporuje, a to dokonce ani současná ministryně ženských otázek (ÖVP). Ta je kritizována za svoje úzké vnímání agendy směrem k rodinné politice a nikoliv otázkám genderové rovnosti.
Výstupem takto pojímaných politik pak je, že i v Rakousku dochází ke změnám alokací financí a konkrétně se podporují rodinné bonusy, nicméně rozpočty na genderovou rovnost se snižují: je alokováno 1,5 bilionu Euro na bonusy rodinám ku 10 milionům Euro na genderovou rovnost, která má být v následujících letech financována ještě méně (z 10,67 milionu Euro v roce 2017 na 10,17 millionu Euro v letech 2018 a 2019 ). To kritizuje i zastřešující organizace Frauenring, která sdružuje více než 50 ženských organizací .
I z tohoto důvodu jsou aktuální snahy o obnovení akce ohledně tzv. ženského referenda. Jak alespoň z přípravné fáze vypadá, ty naštěstí rezonují u velké části populace.
Před 20 lety byl v tzv. ženském referendu, které do roku 2017 podepsalo v Rakousku 650 tisíc osob formulován požadavek na zrovnoprávnění žen a mužů. K praktickému zrovnoprávnění ale nedošlo, postavení žen a mužů se i nadále liší a ženy čelí podobným znevýhodněním jako v době, kdy iniciativa vznikla. Proto jsou v současné době požadavky konkretizovány a rozděleny do jednotlivých tematických oblastí.
Mezi ně patří zejména rozšíření ústavních předpisů k zajištění reálné sociální a ekonomické genderové rovnosti, zejména ve vztahu k trhu práce a profesnímu životu. Dále pak ochrana před genderově podmíněným násilím, zajištění osobní integrity, sebeurčení, sociálního zabezpečení, péče o děti včetně autonomie v reprodukčních právech, ekonomická a politická participace.
Hlavním cílem je ukončit nečinnost posledních let. Referendum vznáší požadavky svobodu volby a rovných příležitostí pro ženy a muže.”
Aktuální situaci, kdy kromě toho, že během 20 let nenastaly žádné velké změny a v současnosti se změnou vlády hrozí dokonce některé kroky zpět, reflektuje skupina mladých žen, jež právě v roce 2017 odstartovala akci nazvanou “Ženské referendum 2.0” (Frauenvolksbegehren 2.0), které chce témata žen znovu vyzvednout a i v rámci současné politické situace a politické reprezentace dostat do centra pozornosti.
V tomto ohledu se začaly organizovat kampaně a tiskové konference, přičemž se snaží získat podporu ze strany ženských neziskových organizací, stejně tak jako soukromých osob. Např. organizace Netzwerk österreichischer Frauen- und Mädchenberatungsstellen se k nim připojila a v roce 2018 byly zahájeny kroky k novému referendu: bylo třeba získat 8401 hlasů. Přitom tyto hlasy bylo třeba pečlivě sbírat prostřednictvím podpisů petice přímo na radnici, případně elektronickým podpisem.
Za období mezi 12. únorem a 4. dubnem letošního roku se podařilo sebrat nečekaných 247 tisíc podpisů, které podporují myšlenku “ženského referenda 2.0”. To vnímáme jako velmi výrazný úspěch občanské společnosti. Nicméně současný stav je stav očekávání, kdy vláda rozhodne o samotných požadavcích. Doufáme, že se povede realizovat do června, aby prázdniny neovlivnily účast vyhlášeném referendu.
Organizace Netzwerk österreichischer Frauen- und Mädchenberatungsstellen se také připojuje k aktivitám, které se snaží rozšířit pohled na téma genderové rovnosti tak, aby nebylo redukováno pouze na podporu prorodinné politiky. Pracuje s ženami a dívkami, migrantkami, hendikepovanými ženami, sexuálně zneužívanými ženami a především v zájmu žen a dívek již 30 let. A témata, se kterými se ženy a dívky potýkají, jsou mnohem širší – pouhé prorodinné poradenství dalece přesahují .
Poradenská centra této organizace fungují od roku 1995, v roce 2018 již Netzwerk zastřešoval na 60 center napříč Rakouskem. Na podporu široce pojímaných aktivit proto vytvořili v roce 2017 video – v němž pracují s častými předsudky o své práci a zaměření (jako např: nenávidíme muže, nechceme, aby se ženy rozváděly a opouštěly své muže nebo aby neměly děti, apod.).
To začíná být v době nové vlády znovu aktuální. „Je třeba ukazovat, kdo jsme, co děláme a komu všemu pomáháme: ženám, individuálně, ale také chceme být politickým hlasem neziskových organizací pracujících v zájmu ženských práv a genderové rovnosti“, shrnuje Hanah Steiner, projektové koordinátorka Netzwerku.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).