Podle zprávy z výzkumu o problematice práce z domova vyplývá, že takto pracující ženy mají nevýhodné pracovní podmínky a často u nich dochází k porušení zákona ze strany zaměstnavatelů.
Práce z domova je často chápána jako varianta rodině přátelského uspořádání pracovní doby. Osoba pracuje částečně nebo plně z domova, může si přizpůsobit rozložení pracovní činnosti a ušetří čas strávený dojížděním. Zbude jí více prostoru pro rodinné radosti i povinnosti. Většina žen pracujících z domova však tuto formu práce volí, protože nemají na výběr, často ji navíc provozují ilegálně. Jsou vděčné, že vůbec nějaký přivýdělek mají, a nehledí na mizerné pracovní podmínky.
Nemáme na výběr
"Mám hodně zkušeností s hledáním práce. Často se mě ptali na hlídání dětí, když jsou nemocné, a odmítli mě, že bych s nimi byla často doma. Připadalo mi, že je to diskriminace, protože mám malé děti. Pak už jsem hledala jenom práci z domova" (Hana)
Recenzovaná publikace pomáhá k získání ucelenějšího pohledu na fenomén práce z domova. Poukazuje na to, jak v praxi opravdu mohou vypadat takové pracovní podmínky. Ženy nemívají svůj pracovní prostor, leží na nich velká část rodinných povinností. Jako kdyby práce z domova v podstatě znamenala "být v domácnosti". Paradoxně tedy práce z domova může podle získaných výpovědí vést ještě k vyššímu zatížení ženy než práce na plný úvazek. A to navíc za velmi nízkou mzdu, bez nároku na výhody jako je dovolená či proplácení některých nákladů, navíc s neustálým rizikem, že zítra už práce nebude.
O výzkumu
Cílem výzkumu bylo shromáždit informace o způsobech práce z domova, zjistit více o tématu, jemuž bylo dosud věnováno poměrně málo pozornosti a nastínit realitu všedního dne žen, které tuto alternativu využívají. Výzkumu se zúčastnilo celkem patnáct žen z různých lokalit (Praha, krajská města, regionální města, vesnice), převážně si (při)vydělávajících manuální prací. I přes poměrně malý rozsah studie se cíle podařilo naplnit. Čtenáři a čtenářky se dozví například, jaká je pracovní náplň a pracovní podmínky při práci z domova, nechybí ani kapitola zaměřená na téma diskriminace.
Ženám pracujícím z domova bylo umožněno sdílet svoje zkušenosti a upozornit na některé problémy, které se týkají nejen jich osobně, ale i naší společnosti a jejího fungování - poukazují totiž například na vážná porušení zákonů ze strany zaměstnavatelů. Publikaci by bylo určitě zajímavé rozšířit o vymezení legislativního rámce práce z domova a souvislosti týkajících se výdělku a pobírání různých příspěvků. Ženy se často dostávají do jakési pasti - pracují-li na černo, nemají jistotu výdělku, mají celkově nízké mzdy, někdy pracují i ve zdraví ohrožujících podmínkách, na druhou stranu pokud by byl jejich výdělek legální, tak mohou ztratit nárok na některé dávky - a ve výsledku by se jim práce v podstatě vůbec nevyplatila. Žádoucí však je, aby i ženy starající se o malé děti, případně osoby blízké, zůstávaly na trhu práce alespoň částečně aktivními a mimo jiné tak předcházely riziku dlouhodobé nezaměstnanosti. Zajímavé by také bylo uvést doporučení pro ženy pracující z domova i pro zaměstnavatele a napomoci jim k lepšímu využití této možnosti pracovního uspořádání.
Zpráva z výzkumu, který se zabýval fenoménem práce z domova, vznikla v rámci projektu Půl na půl: rovné příležitosti žen a mužů a byla vydána ke konci roku 2006. Výzkum realizovala organizace Evropská kontaktní skupina v ČR, autorkou publikace (a spoluautorkou výzkumu) je Ivana Šindlerová. Publikace je zdarma k dispozici, podrobné informace na internetových stránkách http://eks.ecn.cz.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).