"Naším úkolem je představit světový ekonomický výzkum relativního postavení žen na trhu práce a provést tento typ výzkumu v ČR," shrnuje zapojení Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) na projektu Equal Doc. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D. "S pomocí individuálních dat o výsledcích interakce pracujících a zaměstnavatelů měříme a lokalizujeme zdroje odlišného postavení žen a mužů na trhu práce."
Co nového nám oproti sociologickým a jiným výzkumům mohou o postavení žen na trhu práce říci právě ekonomické studie?
Ekonomický genderový výzkum nesleduje přímo genderové přístupy ani se nesnaží přímým způsobem měřit rozsah možné diskriminace. Ekonomové využívají individuálních dat o výsledcích interakce pracujících a zaměstnavatelů a sledují míru zaměstnanosti žen a mužů, jejich zastoupení v různých typech zaměstnání a pozic a platové rozdíly. Cílem těchto měření je pak identifikace zdrojů odlišného postavení žen a mužů na trhu práce.
Například pokud bychom čistě hypoteticky zjistili, že větší část platového rozdílu mezi muži a ženami je zapříčiněna jejich odlišnou úrovní dosaženého vzdělání, pak bychom měli hledat zdroje těchto platových rozdílů a jejich možné řešení ne na trhu práce, ale už před vstupem na něj.
Ekonomové vyvinuli několik metod, které do určité míry umožňují rozložit celkový platový rozdíl na jeho jednotlivé složky, které odpovídají různým aspektům trhu práce a chování mužů a žen. Naším úkolem je pak představit světový ekonomický výzkum relativního postavení žen na trhu práce a provést tento typ výzkumu v ČR s využitím všech nejlepší existujících individuální dat o trhu práce v ČR - datových souborů, které postihují jak strukturu zaměstnanosti, tak platové podmínky. Pro tyto účely využíváme především Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ a Informačního systému o průměrném výdělku MPSV.
Můžete tento rozklad platových rozdílů nějak více přiblížit?
My se snažíme ukázat, že samotný průměrný platový rozdíl mezi muži a ženami není užitečným indikátorem relativního postavení žen na trhu práce. V mezinárodním i časovém srovnání ho silně ovlivňuje míra zapojení nízko-vzdělaných žen na trhu práce. Myslím, že jedním z důležitých přínosů našeho výzkumu je vyjasnění, které typy mezinárodních srovnání jsou užitečným vodítkem pro formování genderové politiky a které ne.
V našem výzkumu kvantifikujeme jiný typ platového rozdílu: například jak moc se liší platy srovnatelných mužů a žen. Tato otázka má samozřejmě úzkou vazbu na dodržování principu stejný plat za stejnou práci. Zásadním praktickým problémem při hledání srovnatelných žen a mužů je pak naše schopnost zachytit dovednosti a schopnosti, které nejsou postiženy v datech.
Dále se ptáme, jak velká část platových rozdílů mezi muži a ženami je zapříčiněna tím, že typicky "ženská" zaměstnání obvykle nabízejí nižší platy pro ženy, ale i pro muže. Tato otázka má pak vazbu na dodržování rovnosti v přístupu do zaměstnání. Měříme také celkový rozsah segregace zaměstnání podle pohlaví v ČR a nabízíme srovnání s podobnými výsledky za země EU-15.
Věnujete se i některým specifickým skupinám pracujících nebo vaše výzkumy vypovídají především o obecném stavu na trhu práce?
Jedna z našich studií se zaměřuje na manažerská zaměstnání, sleduje zastoupení žen ve středním a vrcholovém managementu středních a velkých firem a opět nabízí srovnání se zahraničím. I zde se pak snažíme změřit platový rozdíl za srovnatelné manažerky a manažery a zjišťujeme, že tento rozdíl je podobný jako u řadových zaměstnanců. Nicméně celkový platový rozdíl podle pohlaví za všechny manažery je výrazně vyšší než u řadových zaměstnanců. To je způsobeno tím, že zastoupení žen ve vrcholovém managementu je nejen obecně nízké, ale obzvlášť nízké v těch největších a nejlépe platících firmách.
K jakým závěrům docházíte za celý náš trh práce v zahraničním srovnání?
Například ukazujeme, že ČR má ve srovnání s EU-15 neobvykle vysokou míru zaměstnanosti žen ve středním věku s nižším než terciárním vzděláním a jaké to má důsledky pro interpretaci dalších ukazatelů relativního postavení žen na trhu práce. Celková míra segregace zaměstnání se u nás od EU-15 příliš neliší. Zároveň u nás zřejmě dochází k poměrně rapidnímu poklesu segregace zaměstnání pro mladé pracující. Platové rozdíly mezi muži a ženami jsou u nás v posledních letech poměrně stabilní a lze říci, že významným zdrojem platových rozdílů u nás je nejen segregace zaměstnání, ale i segregace firem a skupin pracujících uvnitř firem.
Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) je prostřednictvím výzkumné pracovní skupiny pod vedením Doc. Ing. Štěpána Jurajdy, Ph.D. partnerskou organizací Gender Studies o.p.s. v projektu EQUAL: Role rovných příležitostí žen a mužů v prosperitě společnosti.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).