Mluvíme-li o společenské odpovědnosti firem v kontextu lidských práv, vycházíme z obecného vymezení termínu "společenská odpovědnost firem", který se opírá o princip přihlášení se ke spoluodpovědnosti za současný a zejména budoucí stav společnosti. Jde tedy o širší sociální rozměr chování firmy, která se rozhodla reflektovat situaci ve společnosti, a rámec podmínek, v nichž společnost funguje. V této souvislosti je potom žádoucí zamyslet se nad možnými dopady chování firmy na dodržování a ochranu lidských práv.
Lidská práva vycházejí z přirozeněprávního konceptu - jsou nezcizitelná a neporušitelná. Vytvářejí podstatu demokratické společnosti a v případě, že dochází k jejich porušování, ať již vědomě či ne, nelze mluvit o společnosti vyspělé a tudíž ani demokratické. Máme ještě živě v paměti totalitní režimy, které vykazovaly známky nedodržování lidských práv (zejména většiny práv politických a sociálních, porušování práva na osobní svobodu apod.) a jsou obecně uznány jako nedemokratické.
Zajistit dodržování a ochranu lidských práv je primárně odpovědností státu. Setkáváme se však s případy, kdy stát není schopen svému závazku kvalifikovaně dostát a přestože stanoví rámec podmínek, které práva a povinnosti vymezí, dojde k jejich překročení. Ve vyspělých společnostech je běžné, že stát a další subjekty financují své "hlídací psy", watchdog - neziskové organizace, které se věnují otázce dodržování demokratických principů a v nich obsažených principech dodržování lidských práv. Tyto skupiny pracují většinou na celonárodní úrovni a jejich aktivity zahrnují monitorování právních norem a chování jednotlivých subjektů, včetně jejich kompatibility s lidskoprávními principy.
Firmy jako odpovědné subjekty podílející se na utváření společenských podmínek mají proto velmi široký prostor pro zapojení se do procesu ochrany lidských práv. Pomineme-li otázku vlastního chování subjektu - právnické osoby, zejména vztahy uvnitř firmy (zde máme na mysli v první řadě dodržování zásady nediskriminace vůči zaměstnancům), stále aktuální zůstává reakce na vnější prostředí a příležitost poskytnout zázemí jinému - neziskovému - subjektu, který se identifikuje s činnostmi popsanými výše jako činnosti watchdog organizace. Možností je v České republice stále dostatek, mj. i proto, že udržitelnost těchto organizací je v podstatě nepřetržitě ohrožená - financování neziskových organizací zaměřených na ochranu lidských práv je omezeno na domácí a zahraniční soukromé nadace a dárce.
Společenská odpovědnost firem a genderový aspekt
U genderového aspektu společenské odpovědnosti firem platí to, co bylo řečeno výše o vnitřních vztazích ve firmě. Obecně uplatňovaný zákaz nediskriminace na základě pohlaví je prvním předpokladem pro vyhodnocení firmy jako genderově senzitivní a je zároveň důkazem stability firmy. Dodnes bohužel běžně fungují praktiky, které nejen nejsou genderově citlivé, ale jsou také v rozporu s právními předpisy (nerovné odměňování za práci stejné hodnoty, sexuální obtěžování na pracovišti, nevytváření stejných pracovních podmínek a podmínek pro rozvoj kariéry pro zástupce obou pohlaví apod.). Změna tohoto chování je otázkou změny vnímání rolí žen a mužů ve společnosti a strukturálního rozložení uvedených rolí.
K nastíněným změnám dochází opět prostřednictvím práce neziskových subjektů, tentokrát organizací zabývajících se ženskými právy. Věnují se nejen otázkám souvisejícím se slaďováním soukromé sféry s pracovním trhem, ale přesahují i do sféry veřejné. Činí tak v kombinaci odpovědnosti za oblast soukromou, zasazují se například o pomoc obětem domácího násilí poskytováním právní, sociální a psychologické pomoci, věnují se otázkám obchodovaných žen, sociální práci s nimi a související legislativní úpravě, či se pokoušejí vyrovnat zastoupení žen v rozhodovacích procesech vytvářením podmínek pro vstup žen do politiky.
Zmíněné organizace jsou závislé na finančních prostředcích poskytovaných státem, soukromými nadacemi či jinými individuálními a korporátními dárci. Jakkoli jde o velmi zásadní téma - nediskriminaci a využití potenciálu žen - je v České republice stále významný deficit zdrojů v této oblasti. Jedním z důvodů může být nedostatečná informovanost a banalizace tohoto důležitého tématu, které však zasahuje muže i ženy bez rozdílu, a týká se doslova nás všech. Vždyť kdo by si nepřál společnost bez diskriminace žen a mužů? Společnost, ve které mají všichni právo rozhodovat o svém životě?
I proto, aby se zvýšil objem prostředků pro podporu ženskoprávních neziskových organizací a jejich činnosti, vznikl v roce 2004 Slovensko-český ženský nadační fond (SCWF). Stanovil si nelehký cíl: zajišťovat zdroje na podporu prosazování ženských práv a uplatňování principu genderové rovnosti ve společnosti. Bylo by ovšem žádoucí, aby práce SCWF nebyla jedinou iniciativou tohoto druhu; doslova se proto nabízí prostor pro uplatnění společenské odpovědnosti firmy.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).