Společenská odpovědnost firem (Corporate social resposibility) je koncepce, podle které firmy do podnikatelské činnosti začleňují sociální otázky; týká se zejména těch firem, které se rozhodly překročit rámec minimálních právních předpisů a smluv a věnují se i potřebám společnosti. Prostřednictvím společenské odpovědnosti mohou podniky bez ohledu na svou velikost přispět k řešení určitých sociálních problémů, které se ve společnosti vyskytují, nebo se zapojit do debaty o globalizaci, konkurenceschopnosti a udržitelném rozvoji (sustainable development). V rámci svých sociálních programů některé firmy investují do lidského kapitálu, nadstandardního pracovního prostředí nebo vylepšení pracovních podmínek zaměstnanců. Jiné společnosti naopak podporují projekty zabývající se například ochranou přírody či rozvojem zdravotnictví, nebo spolupracují se školami a vzdělávacími institucemi.
Otázkou zůstává, zda jednou z priorit zmíněné odpovědnosti je i problematika pracovních příležitostí pro ženy a muže. Obecně se projevuje ve dvou paralelních rovinách.
Některé firmy v zahraničí prosazují zaměstnanecká práva či rovné příležitosti na úrovni tzv. politiky posílení firemní kultury. Takové společnosti dbají na rovné zastoupení žen a mužů na vedoucích místech, podporují kariérní růst svých zamestnanců/-kyň a zaručují jim stejné platové podmínky. Francouzský automobilový koncern PSA Peugeot Citroen například otevřeně nabízí stejná pracovní zařazení bez ohledu na pohlaví a věk uchazeče/-ky. Zaručuje ženám také flexibilní návrat z mateřské dovolené či výhodnější pracovní podmínky pro starší zaměstnance/-kyně. Podobný přístup ve Francii volí také korporace Total, která se snaží prosazovat genderovou vyváženost uvnitř podniku (mixité) a poskytovat rovné pracovní podmínky pro ženy, zvláště z etnických menšin. Letecká společnost Air France se naopak snaží o změnu vnímání žen na pracovišti: klade důraz na zvláštní vzdělání svých zaměstnanců v oblasti genderových stereotypů a zasazuje se i o překonání jiných - např. rasově zabarvených předsudků.
Politika společenské odpovědnosti některých českých podniků bohužel není tak běžná jako v případě zahraničních firem nebo jejich dceřinných společností působících v České republice. Česká energetická společnost ČEZ si sice osvojuje politiku ekologie a udržitelného rozvoje, ale rovným zastoupení žen a mužů ve vedení se zrovna nechlubí (jasně v něm převažují muži). I když se zastoupení žen v top managementu, který čítá zhruba sto osob, v minulém roce zdvojnásobilo na deset, jedná se stále o skoro zanedbatelný počet. Výmluvou může být příliš technická orientace oboru, odpovědí však mohou být vzdělávací programy, jejichž prostřednictvím by společnost přilákala více žen.
A jaká je druhá rovina? Trend sociálně odpovědné politiky stále roste a v současnosti výrazně směřuje k navazování partnerských vztahů mezi komerčním a neziskovým sektorem (v některých případech i státem). Společnosti se sociálně angažují ve formě tzv. firemního dárcovství anebo přímo spolupracují s konkrétní nevládní neziskovou organizací. Je zajímavé, že většina firem, které se rozhodnou podpořit projekt zaměřený na ženy (sledování jejich postavení ve společnosti, rovné pracovní příležitosti atd.), se nespojuje přímo s ženskými organizacemi, ale spíše kontaktují neziskové organizace nadnárodního charakteru nebo organizace s širším záběrem projektů. Takových společností je v zahraničí i v České republice nespočetně. Až na výjimky však podobné aktivity nebývají příliš viditelné (netýká se např. Citibank).
Z výzkumů, které se v České republice realizovaly v několika posledních letech, vyplývá, že problematika rovných příležitostí na pracovním trhu je v porovnání se zahraničím teprve na základním stupni vývoje. Zatímco zahraniční korporace nyní důrazněji prosazují problematiku rovných příležitostí pro ženy a muže v rámci konkrétních projektů společenské odpovědnosti, Česká republika se stále potýká s elementárními problémy. Genderové stereotypy se totiž u nás překonávají jen ztěží. Dokud zaměstnavatelé neposkytnou prostor pro rozvoj individuálních předpokladů svých zaměstnanců/-kyň a nebudou respektovat jejich nároky, celkový rozvoj firmy i celé naší společnosti budou spíše brzdit.
Zdroje:
Komise Evropských společenství: Sdělení komise Evropskému parlamentu, radě, a Evropskému hospodářskému výboru - provádění partnerství pro růst a zaměstnanost. Brusel, březen 2006.
Observatoire sur la Résponsabilité Sociale des Entreprises (ORSE): pratiques d'égalité professionnelle entrée les hommes et les femmes dans les entreprises: http://www.orse.org/
Ministére délégué a la cohesion sociale et la parité : http://www.femmes-egalite.gouv.fr/
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).