Český rodič má možnost využít rodičovské dovolené do věku tří let dítěte, což ovšem není konzistentní s maximální délkou pobírání rodičovského příspěvku. Příspěvek lze pobírat ještě čtvrtý rok po narození dítěte (bez nároku na návrat do stejného zaměstnání). V minulém roce jeho výše činila 3635 Kč měsíčně. Od ledna 2007 vešel v platnost nový zákon o státní sociální podpoře. Oproti předchozí výši se rodičovský příspěvek zvýšil na více než dvojnásobek, tzn. zhruba na 7400 Kč měsíčně. Otázkou však zůstává, zda je toto zdánlivě jasné přilepšení českým matkám opravdu pozitivem.
Podmínky nároku na rodičovský příspěvek mají své limity
Podmínkou nároku na příspěvek je celodenní péče o dítě a umožňuje umístit dítě do jeslí, mateřské školy či obdobného zařízení pouze po omezenou dobu. Pro děti mladší tří let je to pět dní v měsíci, u dětí starších pak maximálně na čtyři hodiny denně. Výše příjmu na nárok na dávku nemá vliv. Katastrofální stav kapacity českého předškolního systému (zejména jeslí, které pokrývají necelé jedno procento dětí) ale často brání ženám i v částečné pracovní aktivitě.
Ženy při rodičovském příspěvku nebudou pracovat
V typické české rodině pobírá příspěvek matka. Příčina je nejen v zažitých stereotypech, ale značnou roli hrají ekonomické důvody. Velmi často finanční stránka ovlivňuje rozhodnutí o tom, kdo z rodičů bude po skončení mateřské dovolené na rodičovské dovolené a bude pobírat rodičovský příspěvek. V roce 2004 činil rodičovský příspěvek zhruba dvacet jedna procent průměrné mzdy žen, ale jen šestnáct procent průměrné mzdy mužů. Čím větší část příjmu tvoří příspěvek pro jednotlivého rodiče, tím je pro něj výhodnější. Ztráta příjmu ženy je tedy pro rodinu menší než ztráta příjmu muže. Důsledkem spolu s podmínkami nároku na dávky a stavem předškolního systému mnohdy je, že po celou dobu, po kterou se rodina rozhodne pobírat rodičovský příspěvek, je žena ekonomicky neaktivní.
Rodičovská dovolená jako motivace k práci
Jedním z teoretických důvodů zavedení rodičovské dovolené byla snaha zabránit nadměrné ztrátě lidského kapitálu (vzdělání a zkušenosti) žen. Pokud by neexistovala rodičovská dovolená a ženy by měly, byť i po krátké době, strávené doma s dětmi hledat nové zaměstnání, setrvávaly by v domácnosti pravděpodobně mnohem déle. Možnost vrátit se do stejného zaměstnání má být motivací pro ženy k časnému návratu. Délka pracovní neaktivity je v každém případě nepřímo úměrná pravděpodobnosti nalezení vhodné práce s příznivými mzdovými podmínkami. Jinými slovy, čím déle žena nepoužívá své schopnosti, tím hůře následně hledá nové zaměstnání. Česká rodičovská dovolená svou motivační roli splňuje až po třech letech, kdy už dochází ke značné ztrátě zkušeností. Navíc ji potlačuje nekonzistence s délkou nároku na rodičovský příspěvek. U některých žen může ve čtvrtém roce přínos z příspěvku převážit nevýhody ze ztráty zaměstnání. Ukázalo se, že v současnosti se díky strachu z nezaměstnanosti a potřeby druhého příjmu, přibližně osmdesát procent českých žen do práce vrací před nebo ihned po skončení tříleté rodičovské dovolené. Toto rozhodnutí se ale se zvýšením příspěvku může u mnoha žen změnit. Jaký to bude mít dopad na zaměstnanost a zejména na "zaměstnatelnost" českých žen?
Zdánlivé pozitivum hlavně pro ženy s nízkým příjmem
Zvýšení rodičovského příspěvku ztlumí motivační funkci k návratu do zaměstnání zejména u žen s nižším vzděláním a nižším příjmem. Loňská výše příspěvku činila třicet procent mediánu čisté mzdy žen podle dat z roku 2004 (pokud bychom seřadili ženy za sebou podle výše mzdy, medián označuje mzdu ženy uprostřed), letošní činí šedesát dva procent. U žen s nižším vzděláním je rozdíl ještě markantnější. U žen se základním vzděláním tvoří příspěvek přibližně osmdesát pět procent jejich mediánu čisté mzdy, se středním bez maturity sedmdesát devět procent. Výše příspěvku je srovnatelná s výší minimálního mzdového tarifu třetího stupně v roce 2004, do kterého spadají např. kadeřnice. Výše příspěvku se tedy u těchto žen výrazně přiblíží jejich mzdě. Nebudou tak ani po třech letech motivovány k návratu do původního zaměstnání.
Se zvýšením příspěvku hrozí vyšší nezaměstnanost žen
Při hledání nového zaměstnání po čtyřech letech dojde nejen k obrovskému úbytku zkušeností a schopností, ale také ke ztrátě dříve nabytých znalostí specifických pro původní zaměstnání. Závěrem hrozí, že do zaměstnání budou ještě více na úkor žen přijímáni muži. Tento problém může být závažný zejména v oblastech s vyšší mírou nezaměstnanosti. Zvýšení příspěvku se může tvářit jako pomoc ženám s nízkými příjmy a zdánlivě řešit jejich obtíže s hledáním práce s vyšší mzdou. Nicméně spíše opak je pravdou. Přerušování pracovní aktivity a následná ztráta zkušeností je jedním z hlavních důvodů nižší "zaměstnatelnosti" žen a touto politikou se situace v dlouhodobém horizontu ještě zhorší. Začarovaný kruh se více zacyklí - méně zkušeností žen, méně zaměstnaných žen, menší motivace žen udržovat zkušenosti, méně zkušeností žen…
Zdroje:
Mysíková, M. (2006): Postavení žen na trhu práce.
Klerman, J., Leibowitz, A. (1999): Job Continuity among New Mothers. Demography, vol. 36, no. 2, pp. 145-155.
Fultz, E., Ruck, M., Steinhilber, S. (2003): The Gender Dimension of Social Security Reform in Central and Eastern Europe: Case studies of the Czech Republic, Hungary and Poland. International Labor Office, Budapest, ISBN 92-2-113701-5
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).