04/2015 Téma tohoto čísla

Firma roku: Rovné příležitosti 2015

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

právě otevíráte sté číslo zpravodaje Rovné příležitosti. První číslo vyšlo v roce 2005 a až do konce roku 2012 jsme pro Vás připravovali nové vydání každý měsíc. Od roku 2013 jsme nastavili čtvrtletní periodicitu a v letošním roce jsme upravili název. I když tedy změny občas přicházejí, stále platí to, že toto periodikum je tu pro všechny, koho zajímají rovné příležitosti, a to nejen na trhu práce. Tímto číslem slavíme nejen sté vydání, ale také deset let existence.

A aby oslav nebylo málo, ve slavnostním tónu se neslo i vyhlašování výsledků soutěže o ocenění Firma roku: rovné příležitosti 2015. Zveřejněny byly na konferenci Rozbít skleněný strop – podpora kariérního růstu žen, která se konala 12. listopadu. Prvenství získala Česká spořitelna, a.s., na druhé pozici se umístila společnost RWE a na třetí společnost T-mobile. Porota přidělila i zvláštní cenu, a to firmě Vodafone. O vítězných firmách a o důvodech, proč právě tito zaměstnavatelé získali ocenění, si můžete přečíst v samostatných článcích, přinášíme také reportáž z konference s názvem Co (že)nám brání dělat kariéru? Jak jsou na tom s podporou rovných příležitostí žen a mužů v Norsku, se dočtete v rozhovoru s ekonomkou Astrid Kunze, která byla jednou z vystupujících na konferenci.

Celým tímto číslem se line téma genderových kvót. Bylo předmětem několika konferenčních příspěvků, ocenění zaměstnavatelé kvóty řeší v praxi. Téma je v českém kontextu poměrně kontroverzní, často velmi emotivní a věcné diskuze je pomálu. I proto jsme se rozhodli věnovat mu prostor v rubrice Polemika, kde zveřejňujeme argumenty na podporu pozitivní akce, ale i protinázor, který tato opatření problematizuje.

Z kulturní oblasti bych velmi doporučila rozhovor s výtvarnicí Štěpánkou Jislovou, ve kterém se dočtete, jak tazatelka rozhovoru vzletně říká: “o ženách v komiksu, komiksu v ženách, o vztahu žen ke komiksu a komiksu k ženám“.

A anketa je tentokrát věnována zavedení povinného předškolního roku mateřské školy. Je to bezchybné opatření s jednoznačně pozitivním efektem, či dobrý nápad, který má své mouchy nebo dokonce může jít o krok špatným směrem? Odpovědi jistě přinese fungování tohoto nového legislativního opatření v praxi, zatím si ale můžeme udělat názor na základě odpovědí v naší anketě.

Přeji klidný adventní čas a příjemné čtení v souvislostech

Markéta Štěpánová
šéfredaktorka


Obsah čísla

Firma roku: Rovné příležitosti

Co (že)nám brání dělat kariéru?

Ženy se po porodu nevrací do zaměstnání, může za to nejen nedostatek institucí, které by jim pomohly sladit mateřství s kariérou, ale také nízké sebevědomí a přetrvávající genderové stereotypy. Takto můžeme shrnout příspěvky konference Rozbít skleněný strop – podpora kariérního růstu žen, která se konala 12.
Firma roku: Rovné příležitosti

Česká spořitelna získala ocenění Firma roku: rovné příležitosti pro kariérní růst žen 2015

Česká spořitelna patří v posledních letech ke „stálicím“ v soutěži o ocenění Firma roku: rovné příležitosti. V roce 2008 získala zvláštní cenu poroty za dobrý start, v letech 2009 a 2011 se pak umístila na prvním místě a tento úspěch zopakovala i v letošním ročníku, který byl zacílen na podporu kariérního růstu žen.
Firma roku: Rovné příležitosti

Druhé místo pro RWE Česká republika

V loňském ročníku soutěže o ocenění Firma roku: rovné příležitosti se skupina RWE při své premiéře umístila na třetím místě, letos se posunula dokonce na místo druhé, a to především díky svým zcela konkrétním opatřením, kterými podporuje ženy v budování jejich kariéry.
Firma roku: Rovné příležitosti

T-mobile Czech Republic na třetím místě v soutěži o ocenění Firma roku: rovné příležitosti 2015

Firma T-mobile Czech Republic získala v ocenění Firma roku: Rovné příležitosti v roce 2015 třetí místo. Oceněná byla zejména za přijatý závazek dosáhnout vyrovnanějšího zastoupení žen ve vyšším a středním managementu do konce letošního roku s konkrétním cílem dosáhnout 30 % žen. Firma závazek přijala v rámci Deutsche Telekom skupiny.
Firma roku: Rovné příležitosti

Podpora rovných příležitostí pomáhá zaměstnaným i zaměstnavatelům

Způsobů podpory rovných příležitosti je celá řada. Programy pro rodiče nejsou dnes již žádnou raritou, u řady zaměstnavatelů jsou již nedílnou součástí firemní kultury. Někde mají zaměstnanci a zaměstnankyně možnost čerpat náhradní volno s náhradou mzdy, pokud mají nemocné děti, jinde zaměstnavatelé přispívají na mateřskou školu či jesle.
Protipól

Kvóty – spolehlivý nástroj pro zajištění rovnováhy v rozhodovacích pozicích

Současné zastoupení žen ve vrcholových manažerských pozicích (v ČR 7,6 % ve vedení největších firem) je velmi nízké. Neodpovídá ani jejich zastoupení v populaci (51 %), ani jejich vzdělanosti (60 % všech absolvujících vysokých škol jsou ženy). Situace na evropské úrovni je sice o něco lepší, ale k rovnováze má stále velmi daleko.
Protipól

Povinné kvóty? To je výzva i danajský dar

Zásada rovných příležitostí je nedílnou součástí všech evropských strategií, Evropu 2020 nevyjímaje. Želízko do ohně však v této oblasti vložila i Evropská komise svou Strategií pro rovnost žen a mužů 2010-2015 a s ní souvisejícím návrhem v podobě kvót pro „nedostatečně zastoupená pohlaví“ ve vedení velkých firem.
Rovné příležitosti v praxi

Norsko i Česká republika v oblasti genderové rovnosti vyčnívají

Astrid Kunze je ekonomka původem z Německa, působící v současnosti v Norsku. Na konferenci „Rozbít skleněný strop – podpora kariérního růstu žen“, která proběhla 12. listopadu v Praze, přednesla příspěvek týkající se srovnání genderových rozdílů v kariérním růstu a odměňování v Norsku a České republice.
Rozhovor

Ve školkách potřebujeme zaměstnávat různorodé typy lidí, i muže

Ingar Ballo Sandum je zaměstnancem školského odboru na magistrátu města a vede projekt Muži do školek (Menn i barnehage) v norském Trondheimu. Díky podpoře místní samosprávy se podařilo jednorázově dostat do tamních mateřských škol více mužů učitelů. Na to, jak se jim to povedlo, jsme se ho ptali při naší studijní návštěvě Norska.
Aktuálně...

Budoucnost práce – výzva pro celou společnost

Debata o budoucnosti práce začala. Diskutuje se o ní ve firmách, v odborech a ve společnosti obecně s narůstající intenzitou. Centrem těchto diskuzí jsou fenomény, které postupně víc a víc pronikají do každodenního slovníku – digitalizace, globalizace, ale také demografické změny či proměny genderových rolí a rodinných vzorců.
Kultura

Do tmy

Sběr léčivých bylin může být velmi zábavná a uklidňující činnost, ale může jít také o totálně frustrující proces, který vede až ke zhroucení osobnosti. V novele s názvem Do tmy líčí její autorka píšící pod pseudonymem Anna Bolavá jedno léto, kdy se toho na cestě mezi domovem, loukami a výkupnou semele hodně.
Kultura

Vyhledávám díla, která se zodpovědně staví k ženským postavám

Na poli komiksu je Štěpánka Jislová rozhodně výrazná tvůrkyně nejmladší generace. Je jí třiadvacet let a má už za sebou úspěchy v několika soutěžích (v roce 2014 vyhrála např. soutěž CZ.KOMIKS), četné publikace komiksových povídek a účast na více než 20 výstavách nejen v Česku, ale i v Srbsku, Rusku či Belgii.
Tipy z knihovny

Knižní tipy (nejen) na dlouhé zimní večery

Podoba rodiny v dnešní společnosti se v porovnání s dobami minulými výrazně změnila. Tato transformace ovlivňuje jednotlivce – muže i ženy a také společnost jako celek. Do politických diskusí, ekonomických i sociálních výzkumů se dostává téma genderu a feministický pohled na věc.

Co si myslíte o ... ?

1. Co si myslíte o povinném roce v mateřské škole před nástupem do školy? 2. Co jsou největší negativa a pozitiva?
Na otázku odpovídají:

Kateřina Valachová, Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy

Poslední rok předškolního vzdělávání určený všem dětem vnímám jako významný krok ke zlepšení dostupnosti, kvality předškolního vzdělávání a přípravy na základní školu. Již nyní převážná většina dětí dochází poslední rok před nástupem na základní školu do mateřské školy a mým cílem je, aby skutečně všechny děti byly dobře připraveny a zažily tak při nástupu do základního vzdělávání úspěch. Kvalitní předškolní vzdělávání může zásadním způsobem zlepšit kvalitu přípravy dětí a umožnit jim tak bezproblémový přechod na základní školu. Považuji to také za velmi důležité z hlediska navázání kontaktu s rodiči a jejich vtažení do procesu vzdělávání dětí. Toto nastavení odpovídá trendům předškolního vzdělávání, které jsou naplňovány v sousedních i dalších zemích Evropy a vychází z doporučení OECD. Jak jsem již uvedla, jde především o navázání kontaktu s rodiči a jejich angažování do vzdělávání dětí, přípravu dětí na plynulý přechod do základního vzdělávání a zvýšení šancí na jejich úspěch a rovné šance od prvního dne základní školy - předškolní vzdělávání může vyrovnat deficit, který si děti mohou nést z prostředí, ve kterém vyrůstají. Neméně důležité je zajištění celkové kvality této podoby vzdělávání, což garantuje zakotvení povinného předškolního roku ve školském zákoně. Musíme také ve spolupráci se zřizovateli mateřských škol zajistit dostatečné kapacity.

Bob Kartous, EduIn

Myslím, že opatření má jeden smysluplný cíl a zároveň spoustu problematických stránek. Zavádí se zejména proto, že v české společnosti je významná část dětí, které mají problém nástupem do vzdělávacího systému. Nominálně jde o jen relativně malé procento dětí, připomeňme, že účast na předškolním vzdělávání v jeho posledním roce je zhruba 95 %. Jde zejména o děti ze sociálně vyloučených oblastí, které přicházejí do škol s obrovským handicapem, v podstatě jsou outsidery už v okamžiku, kdy přijdou do první třídy. To je pochopitelně nutné řešit, protože tím stát naplňuje svou zákonnou povinnost poskytovat rovný přístup ke vzdělávání. Povinný rok předškolního vzdělávání má tento handicap pomoci zmírnit, ale vyvolává řadu otázek. Kritici říkají, že je to z několika důvodů špatně. Jednak proto, že se kvůli malému procentu dětí uvaluje povinnost na všechny. To je ovšem problém spíše zástupný, jak bylo už řečeno, drtivá většina dětí do mateřské školy v posledním roce před nástupem na ZŠ dochází a ti, kdo nechtějí děti vzdělávat v mateřské škole, je budou moci podle tvrzení ministryně školství jednoduše z této povinnosti vyvázat. Komplikací zůstává, že budou muset absolvovat přezkoušení připravenosti dítěte na školní docházku, to ale nepředstavuje zásadní problém. Druhá výtka je mnohem závažnější. Poslední rok totiž potřebným dětem pravděpodobně příliš nepomůže. Podle odborných expertiz je nutné s těmito dětmi pracovat od mnohem útlejšího věku, minimálně od tří let. A zároveň je nutné pracovat s rodinami těchto dětí, bez toho se efektivita pomoci výrazně snižuje. Třetím problémem je to, že reakcí systému v praxi pravděpodobně bude slušně řečeno rezistence: školy začnou „preventivně“ vytvářet třídy, kde budou děti ze sociálně slabého prostředí koncentrovat. Může se sice stát i to, že škola se zachová zcela eticky, nicméně majoritní rodiče začnou své děti stahovat, protože do tříd přijde více dětí z romské minority. Bohužel vidíme, že česká společnost je velmi výrazně xenofobní. Drtivá většina lidí má negativní vztah k romskému etniku. Reakce rodičů i učitelů může být skutečně taková, že to opatření nepřijmou. Můj osobní názor ale je, že byť je opatření nedokonalé, jde alespoň o nějaký posun. Když se nestane nic, tak se situace bude jenom zhoršovat. Na jedné straně budeme mít elitní školy, na druhé straně budou vysloveně „odpadové školy“, které budou v podstatě jen detenčními zařízeními pro děti ze sociálně vyloučených lokalit. Pro srovnání: Finsko zavedlo povinný rok předškolního vzdělávání už letos, ale zjevně bez kontroverze. V jejich systému bylo v posledním roce předškolního vzdělávání (6 - 7 let) 98 % dětí a společenský konsensus je zjevně mnohem vyšší.

Štěpán Moravec, SPOLEČNOST TADY A TEĎ, o.p.s. a Demografické informační centrum, o.s.

Jednoleté povinné předškolní vzdělávání je špatná politika. Dobrý na tomto návrhu je záměr přivést sociálně znevýhodněné děti do procesu předškolního vzdělávání a vyrovnat tak jejich vzdělávací znevýhodnění. Zvolený prostředek ale zamýšleného cíle nedosáhne a náklady, které představuje, ho činí velice neefektivním. Jeden rok docházky do standardní MŠ bude mít na situaci sociálně znevýhodněných dětí malý vliv, je to příliš málo a příliš pozdě. Velké procento těchto dětí do MŠ ani docházet nebude a MŠ nebudou schopné docházku vymáhat. Pokud ji budou vymáhat důsledně, aby mělo opatření smysl, posílí to antagonismus většiny vůči sociálně znevýhodněné menšině. Ministerstvo nyní alespoň rétoricky velmi oslabuje element "povinnosti" v návrhu, ale čím laxnější bude vymáhání docházky, tím více dětí, kterým má opatření pomoci, zůstane nadále mimo systém. Chudé rodiny ještě více zchudnou, protože návrh nepočítá s tím, že by jim byly kompenzovány náklady na stravu a dopravu. A konečně opatření je nekoncepční, snaží se ad hoc krokem zalátat celkový problém českého primárního a preprimárního vzdělávání, kterým je nepřipravenost škol na děti se znevýhodněním, vysoký počet dětí ve třídě a chybějící inkluzivní éthos, v jehož důsledku děti ze znevýhodněného prostředí na prvním stupni ZŠ tvrdě narážejí, místo aby jim škola pomáhala se adaptovat. Zavedení povinného předškolního vzdělávání bude působit jako alibi, proč reformu ZŠ směrem k inkluzi nadále donekonečna odkládat. Opatření také nijak koncepčně neřeší potřeby dětí se zdravotním postižením, pro které je povinná MŠ vysloveně nevhodná. No a konečně z oněch půl miliardy a více korun ročně, které bude opatření stát, by bylo možné financovat podstatně smysluplnější zacílenou intervenci.

Kalendář akcí

Přehled nejbližších akcí s tematikou rovných příležitostí