Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
v době klimatické krize a globální pandemie onemocnění Covid-19 se péče stala jedním z nejskloňovanějších slov. “Potřeba uznat, že na sobě vzájemně závisíme a všichni čelíme zranitelnosti, zní teď naléhavěji než kdy dříve. Péči musíme sdílet a oceňovat, a netolerovat ji nadále jako vykořisťující formu práce, která leží především na ramenou žen a chudých.” zdůrazňuje The Care Collective ve svém Manifestu péče (The Care Manifesto), který vyšel v loňském roce. Oproti kultuře individualismu je zde zdůrazňována politika vzájemné závislosti (the politics of interdependence) a péče jakožto univerzálního organizačního principu každého aspektu lidského života. Mezi pomáhajícími profesemi v tzv. první linii jsou (nejen) v souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19 často opomíjeni sociální pracovníci a pracovnice, přitom je jejich práce naprosto klíčová. I proto jsme březnové číslo našeho zpravodaje věnovali právě jim.
Jestliže sociální práce bývá opomíjena sama o sobě, pak její genderové aspekty zůstávají v podstatě neviditelné. Nad tím, zda a jak se vyučují genderové souvislosti právě v sociální práci, se zamýšlí náš kolega Josef Vošmik v článku Gender v lihu. Tématu genderu během studia sociální práci se věnuje i naše anketa [níže]. V historickém okénku Pavly Kodymové se dozvíte, jak vlastně vznikala profesionální sociální práce v Čechách a kdo byly její “osudové” ženy. Na feminizaci sociálních služeb a feminizaci chudoby se ve svém textu zaměřuje Kristina Koldinská. Šárka Homfray pak ve svém příspěvku přirovnává sociální práci k Popelce evropského pracovního trhu a upozorňuje na její podhodnocenost a na nerovné odměňování sociálních pracovníků a pracovnic.
Důležité zamyšlení také přináší autorská dvojice Jakuba Černého a Marie R. Horák, a to nad systémovými aspekty duševního zdraví pracujících v sociálních službách a nad teorií kritické sociální práce. Osvěžující reflexe funkce odborů a toho, zda jsou sociální služby výhradně ženskou prací, se zhostily členky nedávno vzniklé odborové organizace ALICE, Monika Čtvrtníčková a Tereza Táborská.
V tomto čísle jsme pro vás také připravili hned dva speciální rozhovory. Prvním jerozhovor s Evou Dudovou – vedoucí sociálního podniku Přestupní stanice, zaměstnávajícího lidi bez domova – o feministických přístupech k sociální práci, genderových stereotypech, současné pandemii i o tom, jak nabourat systém. A druhým je bonusový rozhovor s Jiřinou Šiklovou, o které se možná málo ví, že to byla právě ona, kdo u nás inicioval založení sociální práce jako univerzitního studijního oboru.
Vaší pozornosti by také neměla uniknout tradiční kulturní rubrika Kateřiny Čopjakové Čtení pro malé feministy a feministky a Tipy z knihovny GS, které pro vás připravuje naše knihovnice Lucie Königsmarková. Na závěr pro vás máme pozvánku hned na dvě unikátní akce. K Mezinárodnímu dni žen 8. března jsme pro vás připravili sérii online autorských čtení “Ze šuplíku na veřejnost” a 22. dubna zveme všechny čtenářky nejmladší generace k účasti na akci Girls Day, kam se mohou registrovat již nyní na www.girlsday.cz.
Zvláštní poděkování pak patří Karolíně Chasákové z Eko buňky AVU za výtvarné ztvárnění coveru tohoto čísla.
Přeji vám inspirativní jarní čtení a radikální politiku péče
Marie Mrvová